2012
PF´2012
Velká Rača, hory plné sněhu
Velká Rača (1236m ) je náš nouzový oblíbený kopec na skialpy, kdy na Malých Fatrách, Tatrách a podobně je buď hnusně a nebo vysoké lavinovky. A ježto tato rovnice hned po Novém roce platila poměrně dost dlouho, Raču jsme výrazně využívali. Obrázky jsou z jednoho výletu, kdy už místňáci šlápli stopu, :o))), lesem. Sněhu tam bylo tedy habaděj, stratit lyže bych tam tedy rozhodně nechtěl.
Malá Fatra, skialp víkend ve Vrátné, 27. - 29.1.2012
I když na Malou Fatru to máme kousek, tentokrát jsme tam vyrazili na poctivý víkend, bylo prostě třeba "vypadnout z kavárny". Bydlení na Chatě Vrátná na každého dýchne "starou turistickou romantikou", kdyby to tak chtělo být i dále....... A tak jsme si za nádherného počasí (v neděli již k mrazíku přibyl větřík, což speciálně na Kriváni bylo "trošku" studené) dali horegrůňom (horekriváňom) přes Sedlo za Kraviarskym a v neděli alespoň okusili jak to letos vypadá v Révajce.
Lysá Hora, Go Home, 11. - 12.2.2012
Tomáš se zase jednou rozhodl koupit sud piva na Tatranku, tož nepřijmi pozvání pokecat se starými kamarády:o))). A kromě keců jsme si všůchali na Lysou, krásnou stopou vlevo od Mazáckého kotle. V Šantánu jsem si připadal jako kdybych tam byl naposledy "včera" a ne před 5-ti roky. Z 10-ti lidí co tam seděli bylo 5 těch, kteří tam byli před těmi ca. 5-ti lety :o)))
Vysoké Tatry, Štrbské Pleso a okolí, 2. - 4.3.2012
Fajn víkend na Štrbském. V sobotu jsme si šlápli Furkotskou dolinou kam až to bez maček pustilo, tedy pod Furkotské sedlo. Tatry, ostatně stejně jako další slovenské kopce, připomínaly ledové hory, o čemž, bohužel, svědčí i množství různých úrazů, i těch nejfatálnějších, jež se za víkend na slovensku staly. Večer jsme pak na Solisku poseděli s právě přišedvšími kamarády z Mostů. Noční, borovičková, jízda po sjezdovce byla fajni. V neděli jsme si pak dali krátký, na vydýchání, výlet pod Skok.
Vysoké Tatry, skorojarní skorotropy na Štrbském, 16. - 18.3.2012
To tedy byly vedra. Při ranní kávičce na zahrádce jedné z hospod na Štrbském ukazoval teploměr - VE STÍNU, 20°. A tak nechuť v takovém horku podnikat něco na sněhu, společně s přechozeným nachlazením v minulých dnech, jaksi neumožnily vyvrcholit Patrii, mimochodem...perfektní a přitom expozicí nenáročná tůrka s pohodovým sjezdem.
První výjezd na kolech, 24.3.2012, symbolicky "okolo komína"
Polské Vysoké Tatry, Schronisko na Hali Kondratowej, 25. - 28.3.2012
Delší jarní skialpový výlet jsme nakonec umístili do Kondratowej doliny na pomezí polských Západních a Vysokých Tater. Chatička je tam perfektní, původní, dřevěná, obývaná kromě dvou chatařek též obrovskou kočkou. Vzhledem k tomu, že jsme tam byli v týdnu, byli jsme tam skoro sami. A tak se podařilo: Vylézt a sjet Sedlo po Kondrackou Kopou (původní záměr byla sama Kondracká Kopa, ale totální led v hřebenových partiích, ale i pod a ostrý vítr na hřebenu, nás donutili neabsolvovat samotný vrchol a při výstupu do sedla vyzkoušet funglnové lehounké duralové mačky od Campu), dále, Podvečerní výlet dolů na Kalatuwki na ruma a pivo a skoro celodenní lanovkovo skialpový výlet přes Kasprowy Wierch pod Swinicu a na Murowaniec i z "powrótem".
Pokud jde o sedlo pod Kondrackou Kopou, tak ne každému se v tomto termínu toto sedlo poštěstilo nejen sjet ale i vylézt, vrchy byly opravdu totálně ledové a vítr na hřebenu rozhodně málo připomínal jaro.
Velikonoce ve Vysokých Tatrách, Smokovec a okolí, 6. - 9.4.2012
Velikonoce opět letos ve Vysokých Tatrách. Vzhledem k tomu, že se meteorologové nemohli shodnout jak vlastně na velikonční víkend bude, zvolili jsme opět Penzion Partizán v Hornom Smokovci. Možná že škoda, protože tak hrozné to s tím počasím zase nebylo, a takové Popradské mohla být dobrá volba. Nicméně, jakýsi ten výlet prostřednictvím šůchání tuleňů značky Contour po Velké Studené Dolině vyšel téměř přesně, resp. o hodinku jsme se "sekli", když při návratu pěšky z Hrebienku nás chytil kvalitní lijáček. Delším posezením v "Horolezecké chatě" alias kdysi "Polské krčme", jsme však zase uschli.
Vyšlo rovněž na lyžovačku v Lomnickém sedle a trochu kultůry, kdy jsme shlédli parádní film "Tatranské oblúky Davo Karničara" v "luxusním" prostředí Hotelu Belevue. Závěrem, v pondělí, pak ještě fajn lyžovačka na poloprázdném ale ledovém Chopku.
Davo Karničar je špičkový slovinský skialpinista, pochází z rodiny, která je "od pradávna" nájemcem chaty "Česká koča" ve slovinských Kaminjských a Savinjských Alpách. Česká Koča leží v nádherném prostředí na úpatí obrovských severních stěn Rinki, Grintovce a Skuty, párkrát jsme tam pobývali. Mimo jiné v severní stěně Grintovce sjel Davo Karničar asi nejtěžší skialpový sjezd ve Slovinsku, cestu "Fritsch-Lindenbach", normálně horolezecký směr za "3+". Kromě jiného je Davo Karničar znám tím, že jako první zlyžoval Everest až z vršku.
Wölzer Tauern, turistika s CONNYm, 5. - 10.7.2012
Oblíbené svátky počátkem prázdnin tentokrát vyšly v dobrém rytmu. A tak jsme přidali ještě dva dny volna, vzali CONNYho (našeho funglnového psa) a vyrazili do rakouských, poměrně neprofláknutých Wölzer Tauern, kde jsme předpokládali minimum českých výletníků a turistů. Na nocování jsme si zabukovali přívěs v perfektním kempu Rothenfels nad nejmenším štýrským městečkem Oberwölz. Prakticky bez chyby.
Za těch 5 dní jsme podnikli, vzhledem k tomu, že CONNY je pořád ještě štěně (4měsíce a 2 týdny), několik krátkých a nenáročných výletů a výšlapů, ochutnávali místní pivo a jídla, a podobně. Kouzelné to místo, klid, perfektní kopce podobné slovenským Roháčům a Západním Tatrám, no fajni to bylo. CONNY si zaznamenal svůj aktuální výškový rekord na Hoher Zinken (2237m n m), s malou podporou pomocí lanovky. Myslím, že jsme v těchto místech nebyli naposledy.
Vysoké Tatry, 2. - 5.8.2012, "vypadnout z kavárny".......
.......bylo zase jednou třeba, a tak "poďho do Tatier". Trošku jsme "protáhli" CONNYho magistrálou na Slezský a druhý den přes Svišťovku na Brnčálku.....a otestovali jeho kožich v "pravé" letní tatranské bouřce pod Svišťovkou.
Trošku netradiční výlet, Trenčín a Strážovské vrchy, 10. - 12.8.2012
Jak jsme tak dumali co o víkendu a zároveň sledovali předpověď počasí, vyšlo nám, že se podíváme do Trenčína a když bude pěkně, v okolí je spousta pěkných kopců. "Romantické" bydlení v trenčianském kempu na ostrově u Váhu mírně narušila kulturně-zábavná akce různých plavidel, ale bylo to v mezích.
Vršky okolních Strážovských vrchů, Povážského Inovce a dalších zcela určitě jsou potenciálními cíli některých dalších výletů. Dostupnost po dálnici (do Trenčína se dá zajet skoro za hodinu) je k tomu přímo nabízí.
Malý přechod Beskyd, Mosty-Skalka-Polomy-Visalaje-Zlatník, 7. - 9.9.2012
Úvodem je třeba říci, že cílem tohoto výletu rozhodně nebylo v potu tváře překonat sami sebe a vytrvat, a už vůbec nee konkurovat jakési Beskydské 7, či jak se ta legrace, co pořádá Uher jmenuje, a co se konala ve stejném termínu. :o)))
Cílem naopak bylo, "zabít" volný čas o víkendu, opéct buřty na Burkovém vrchu, pročundrovat se s CONNYm po hřebeni (ani nebylo podstatné jestli po tur. značce či mimo), semotamo najít nějakou "kešku", zjistit pravdivost sloganu "Život je hořký - bohudík", a ev., kdyby se moooc chtělo, dorazit až na Lysou, resp. přes Veličku do Ostravice. To poslední jsme zamítli v neděli takhle "poránu", když jsme na Vislajích shlédli ty davy, co se na Lysou chystají, a tak se nám to zdálo jaksi kontroverzní se sobotou, kdy jsme cestou ze Skalky na Bílý Kříž potkali asi tak osm lidí. Alespoň nějaká výmluva, že se dál už nechtělo. :o)))
Dovolenkový "tripík" po Rakousku, Schneeberg, Mallnitz a další, 14. - 23.9.2012
Předpověď nakonec vyšla téměř jak jsme chtěli, a tak jsme nemuseli brousit gumy našeho "Pažouta" po dálnici až k někde k moři. Původní záměr, prospat celou dovolenou ve stanu, vzal za své již v pondělí, kdy jsme si řekli, že přece je jen příjemnější trávit téměř již podzimní dlouhé večery někde v teple penzionu či podobně. A tak po té co jsme abslovovali nějaké tůrky na Schneeberg a okolí, CONNY si například "vylezl" známý Nandlgrat (skorohorolezecká to tůra obtížnosti 1) na Schneeberg :o))), jsme vypadli dále.
Na další dny jsme "zakotvili" v Mallnitz, nám známém místě v nám známém penzionku Haus Hohenberger. Ověřili jsme si, že Mallnitz je opravdu kouzelné místo, a to nejen co do "genia loci", ale také co do možností turistiky, lezenice, lyžovanice a podobě buď přímo z Mallnitz a nebo lehce dostupné z míst či na místa verbálně atraktivního charakteru, jako je například Grossglockner, Hochalmšpica, údolí Mallty, Moeltaler gletscher a podobně. A tak jsme s CONNYM podnikli nějaké ty výletky, soustředívšese na "dobývání" okolních turistických chat, nebo v případě horšího počasí, návštěvy jiných okolních "atraktivit", jako Lienz nebo Bad Gastein.
Na letošním dovolenkovém "tripíku" jsme též hojně (2x resp. 4x) :o))) využívali vlaků rakouských železnic. Jsou sice o něco dražší než u nás (tak ca o 1/3) ale zato neskutečně přesné, čisté, průvodčí jsou milí (pokud nějací jsou) a tak podobně.
Malá Fatra, Osnica , 21.10.2012
Původní záměr byl, podívat se po nějaké době opět na Rozsutec. Už totálně zaplněné parkoviště ve Štefanové budilo mírné podezření, které se na Medziholiu změnilo v jistotu. V takové davu jsme se tedy škrábat na Rozsutec nemínili, na Stoh to bylo podobné. A hele ona tu je Osnica, krásný to kopec mezi Medziholiem a Malou Lučivnou. A tak pojďme tam, kde není skoro "ani nohy".
Vysoké Tatry, podzimní výlet, 2. - 4.11.2012
Poďho na podzim do Tatier. V sobotu za, na to že byl listopad, exkluzivního počasí na tutok "térennů chatů" (Térynku) a v neděli, za již klasického listopadového, krátká vycházka na Popradské resp. na Majláthovu chatu.
Vánoce ve Vysokých Tatrách, 21. - 27.12.2012
A už jsou tu zase Vánoce a zase Vysoké Tatry a opět Villa Kunerád v Starom Smokovci. Tentokrát jsme tam byli téměř celý týden. Přesto, že na skialpy nebylo zrovna moc sněhu, stihli jsme alespoň Sliezsky po cestě z Polianky, Skalnaté z Hrebienku přes Zamku (výše to ani nešlo, resp. nemělo význam), malinko pocvičili Connyho na vodítku nahoru po sjezdovce (ale idolů bez vodítka). Rovněž jsme si docela fajn zalyžovali v Lomnici. Dále jsme rozšířili, resp. prohloubili naše "štamgastské" vztahy v "apresski baru" v Lomnici, v Hofru ve Smokovci a samozřejmě (také s Burčem) v Horolezecké chatě. Prostě bylo fajn.
