2002
Nízké Tatry, únor
Tentokrát jsme zvolili oblíbenou variantu „pomalupopásajůc“ od chaty k chatě. A tak v brzkém poledni vystupujeme na Čertovici z autobusu, abychom využili pohostinnosti jedné z místních „reštyk“. Poté vyrážíme na Štefáničku, kde chvíli zvažujeme možnost mrknout se na Ďumbier, nakonec ale vyhrává příjemné posezení v zapadajícím slunci u piva.:o))). Zároveň hodnotíme možnosti zítřejšího přechodu na Kamennou chatu. Vzhledem k tomu že přenášení (po ostravsko-zelinkovsky „smykani“) lyží sutí (vzhledem k množství sněhu) považujeme za blbost, je rozhodnuto. Ráno tedy mizíme dolů na Trangošku, lanovkou na Kosodrevinu a odtud již po svých (lyžích) na Kamenku. Závěrem ještě krátká lyžovačka na severní straně Chopku.
Rax, březen
Zajímavá oblast ca. 100 km pod Vídní mírně vpravo. Je to vlastně jakási náhorní plošina (zhruba 1700m), ze které vyrůstají ještě další kopce. Nejvyšší vrchol Heukupe má 2007m. Zajet na skialpy právě na Rax nás napadlo při jednom z lezeckých návštěv v Höllentalu, kteréžto údolí odděluje Rax od Schneebergu. Přijeli jsme sice na skialpy, ale v údolí po sněhu ani památky, spíše to vypadalo, že bylo vhodnější vzít sebou věci na lezení než lyže. Ale budiž. K dopravě výše jsme využili místní lanovky abychom se v pozdním odpoledni střídavě na pásech a pěšky dopravili na Neue Seehütte, kde jsme využili k přespání malinký winterraum. Další den jsme postoupili kousek výše, kde však sněhu bylo ještě méně. :o))) Zahodili jsme lyže do suti a alespoň pěšky si zašli na Carl Ludwig Haus na pivo, u kterého padlo rozhodnutí, že změníme pohoří. Druhý den ráno tedy frčíme jednou z prvních lanovek dolů..........
Hochschwab, březen
.....a přejíždíme na Hochschwab, což je zhruba ještě nějakých 70 km přes Semmering dále údolím řeky Mürz. U piva na Carl Ludwig Hausu jsme si jako vhodné východisko a místo nocování vybrali Voisthaler Hütte, resp. její winterraum, prakticky pod nejvyšším kopcem Hochschwabu, který se překvapivě jmenuje Hochschwab (2277m). Další den jsme si na něj také vyšlápli a samozřejmě také sjeli vynikajícím firnem.
Vysoké Tatry - Popradské pleso, 27. - 30. března
Někteří jedinci z našeho, resp. mého, mateřského HO si usmysleli, že stráví příjemný týden na Chatě pri Popradskom plese (či ako sa teraz menuje), a tak jsme se rozhodli je na pár dnů navštívit. Při té příležitosti jsme podnikli několik skialpových výletů po okolí.
Malá Fatra, Velikonoce
Při symbolickém zakončování letošní skialpové sezóny jsme se na Malé Fatře věnovali především sjíždění severních žlebíků z Chlebu. V jižních byla už totální břečka.
Slovinsko, Rakousko, září
Proto, že se nám tam loni líbilo, vyrazili jsme letos do Slovinska opět (a vypadá to, že né naposledy). Tentokrát jsme zvolili "kamnickou" stranu Kamnických a Savinjských Alp (Kamniške in Savinjske Alpe ve zdejší řeči), konkrétně Koču na Kamniškem sedlu (Chatu v Kamnickém sedle). Nepobyli jsem ale dlouho, neboť již druhý den při tůře přes Planjavu a Ojstricu se nepřívětivě změnilo počasí, a tak jsme další den, za exklusivního lijáku, zmizeli k moři na náš oblíbený nejmenovaný ostrov. Po pár dnech jsme byli zpět v horách, tentokrát v Alpách Julských. Známou tůrou na Prisojnik "Skozi okno" jsme si nadělali chutě na další chuťovčičky této části Julek, bohužel ani Mojstrovky ani Jalovec už, opět kvůli počasí, nevyšel. A tak jsme se rozloučili s kocourem v "Domu v Tamarju" a zmizeli někde jinde, konkrétně do rakouského Höllentalu, kde jsme si alespoň mírně zalezli.