2001


Velká Fatra, únor

Pár obrázků z přechodu nejpěknější části hřebene Velké Fatry na skialpech, který jsme podnikli po trase: Harmanec, Králová studňa (noc), hřeben, Chata pod Borišovom (noc), Ploská, Revůce. Zajímavosti na výletu: krásné počasí, málo sněhu, panák grátis na Chatě pod Borišovom (u příležitosti chatařových narozenin).

 


Chopok - Nízké Tatry, únor

V únoru jsme si na Kamenné chatě na Chopku objednali rekreačně, ozdravný poznávací pobyt. Přičiněním počasí (bylo celou dobu hnusně) jsme si docela fajn odpočinuli při čtení "erárních" časopisů a občasných výletech ke druhému sloupu staré lanovky nebo "dokonce" až na Dereše. Ve druhé půli, po přestěhování na Trangošku jsme si alespoň docela zalyžovali na Srdiečku a v totálním hnusu zašli na pásech na Štefáničku. O hustotě mlhy svědčí fakt, že za neustálého klení "kde ta chata může být" jsem si málem robil hlavu o její okap. :o)))). Fotky pocházejí z úplného závěru našeho lázeňského pobytu, kdy jsme se rozhodli překonat opět vrchol (skoro) Chopku směrem na autobus do Jasné a nahoře se začlo nějak lepšit počasí, tudíž jsme tam ještě jednu noc zůstali.


Silická a Plešivecká planina (Slovensko), květen

V květnu je třeba někde na jih na kola. I vyrazili jsme k slovensko-maďarským hranicím, snad i někde za ně. Totální jazyková bariéra v Uhrách nás však vrátila zpět na Slovensko, konkrétně do Gombaseku. Počasí bylo jakž-takž a ježdění, speciálně na Silické planině, bylo nádherné.


Kamnicke a Savinjske Alpy (slovinsko), září

Tak jsme si říkali, že bychom se letos mohli podívat někde kde jsem už dlouho nebyli, respektive, kde jsme ještě nebyli. I našli jsme si Slovinsko a v něm Kamnické a Savinjské Alpy. (i když dva názvy pouze jedny kopce). Výlet jsme pojali turisticky s cílem „objevit“ nějaké zajímavé terény na lehké lezení a hlavně na nějaké to toulání se na lyžích. Vzhledem k tomu, že jsme zvolili termín až v září, rozhodně jsme nezakopávali o lidi a například na České koči (chatě) kde jsme přebývali dvě noci, jsme hráli na chataře vyrovnanou hru dva na dva. Ale myslím si, že i v plné sezóně to nebude nějak výrazně strašné.

Pro turistiku jsou v oněch horách výborné podmínky, spousty zajištěných cest - „klétrštajgů“, i když slovo „zajištěný“ je někdy brát třeba s rezervou. Pokud jde o lezení, mnoho převážně moderních a dost tvrdých cest. Například v severní stěně Ojstrice je nejlevnější cesta za 4+ (bacha UIAA), je tak levná jediná a ještě někde zboku. Lezení je v Kamnických a Savinjských Alpách, v té rozšířené formě, poměrně mladé. Většinou od 70-tých let 20 stol., i když sem tam jsou nějaké klasiky z dob kdy se začlo lézt i v Tatrách. Autoři těch novějších cest jsou často známá jména světového lezení jako Nejc Zaplotnik, Franček Knez, Viki Grošejl nebo současné eso Tomaz Humar, který ostatně pod těmito kopečky bydlí. Podle fotek v průvodci jsou v dolinách v zimě výborné podmínky pro lezení zamrzlých vodopádů a rozšířený je též skialpinismus ve všech formách. Ostatně autorem mnoha „ski prásků“ je Davo Karničar , první člověk, který sjel Everest až z vršku (některé jeho sjezdy v Kamnických Alpách ostatně stojí za to). Rodina Karničarů jsou "odpradávna" nájemci České koče. Takže, mám takové tušení že se do těchto kopců ještě párkrát podíváme.


 

Neusiedler See, Hohe Wand, Höllental, září

Neusiedler See - kolem známého rybníku s rozměry velkého jezera jsme si trošku zabajkovali, i když jako zajímavější se v těchto končinách jeví konzumace vína či burčáku ve zdejší řeči zvaného "sturm".

Hohe Wand - je jedna z opomíjených lezeckých oblastí. A přitom je to kousek za rohem, ca 360km, tedy 60 km po dálnici za Vídní směrem na Graz u “nového vídeňského města” vpravo, a lezení pro každého (doslova - včetně rodinek s dětmi). Průvodce hovoří o 750 cestách od 1 do 11 stupně UIAA. Vše v  různých délkách od skalkových až po 6-ti až 8-mi délkové pilíře a stěny, zajištěno západoevropským způsobem. Trošku je v této oblasti problém se spaním, v okolí není vhodné tábořiště. Dá se spát na parkovišti pod skálama, ale opatrně, rozhodně to tam není zvykem. A nebo potom nahoře je několik turistických chat a gasthausů, jejichž ceny jsou cenami např. v Tatrách už pomalu ale jistě doháněny.

Höllental - taky oblast kousek za Vídní ca. 100km. Höllental je údolí řeky Schwarza a v okolí tohoto údolí je několik mnoho samostatných oblastí. Tu je lezení trošku těžší, pokud jde o množství tak převažují 7 a více, ale rozhodně se dají najít pěkné dlouhé 4-ky, 5-ky a 6-ky. A taková oblast “Bereich Vordere Stadelwand” svým originálním jištěním v hodinách (na 4 délkách ca 20 nebo více hodinek, vesměs všechny provázané fixními smyčkami a vhodně doplněné borháky) určitě zaujme každého, teda kromě těch, kteří jsou posedlí 8 a více.


Roháče, říjen

Jednou na podzim jsme si takhle vyrazili na víkend na Roháče. Vypadalo to na nádherné počasí, a taky že jo. V sobotu Baníkovské sedlo, Baníkov, Tri kopy a dolů, a v neděli jen odpočinkově na Osobitou.


HOME